Sladkej Valentýn & vtípky na dálku

Středa 14.2., jsem doma sama a jako už několikátou noc v řadě jsem špatně spala. Vzbudím se už hodinu před budíkem, který mi má připomenout, že jdu na kontrolu do porodnice. Mám čas, nikam nespěchám, takže si vezmu misku s lupínky a vracím se do postele. K tomu si pouštím noční záznam  olympiády a mám pocit, že ten malej ďáblík v bříšku se taky začíná připravovat na nějakej mistrovskej výkon a rozcvičku rozhodně nepodceňuje. Před odchodem se stihnu ještě asi ještě třikrát převlíknout a vycházím. Hned na začátku mé trasy metrem mi cinkne telefon se zprávou od manžela, který je na služebce, a přeje krásného Valentýna s tím, že se na nás těší. Přiznám se překvapilo mě to, protože Valentýna neslavíme a manžel se ho snaží dost úspěšně bojkotovat, i když jsem k němu kytičku určitě už někdy dostala.

Pod zprávou mi přišel ještě GIF, který se mi v metru nezobrazil, ale už jsem z něho čekala nějakou kulišárnu. No a jasně, celou jízdu jsem se těšila, až se na něj podívám. A co tam bylo? Chlapeček s buclatýma tvářičkama a přihlouplým výrazem, promiň chlapečku, jak dělá prsty srdíčko. No celej můj Luky, haha.

V nemocnici jsme to zvládli, i když s mým tlakem 90/44, který mi sestřička naměřila, jsem byla ráda, že ještě funguju. Za odměnu jsem mně a malému koupila po cestě zpět dortík, abychom si doma oslavili taky aspoň trochu toho Valentýna, že jo.

Ať už ho slavíte nebo ne, užijte si den a mějte se hezky! Já mám pořád před očima nedělní večer, kdy ležíme v posteli a manžel domlouvá do bříška, že jede pryč, a proto tam ještě týden musí vydržet. Já jsem se zmínila, že by se mohlo klidně stát, že budeme mít valentýnské miminko a moc úspěchu jsem s tím nesklidila. Když už tenhle týden tak 15.! A víte proč? Pro ty nezasvěcené jako já, to má přece narozeniny Jarda Jágr :P.

Mějte se krásně!

Vaše L.