První článek v novém roce a rovnou těhotenský deníček tentokrát za sedmý měsíc, taky už bylo na čase! Ten začíná v 26 + 5 tt a končí na v 31 tt, zároveň je to první měsíc ve třetím trimestru. V tomto období je miminko přibližně velké jako máslová dýně, orientačně má 38-42 cm a 1150 - 1700 g.
V sedmém měsíci jsem si říkala, že se už začínám cítit vstup do posledního trimestru, o kterém se říká, že už je náročnější. Byla jsem unavenější než dřív a záda mi dávala zabrat. Teď zpětně vidím, že sedmý měsíc byl ještě relativně klidným měsícem, kde mě "nic" tolik netrápilo a cítila jsem se dobře. Spíš toho bylo chvílemi na mě moc. Hodně práce a stěhování dohromady nepřidá asi nikomu.
Hlavní změnou bylo to, že jsem začala vnímat, jak se miminko zvětšuje, a že má v bříšku méně místa. Do teď jsem cítila pouze kopanečky, ale teď se mi chvílemi začínalo vlnět celé břicho. Dokonce se mi na něm dělaly jakoby "boule", kdy jsem cítila, jak se tam malej převaluje.
Ze začátku to byl docela nezvyk. Mám na to takovou památku, když mě v noci budil manžel, co se mi děje, že kňourám. V polospánku se zavřenýma očima jsem mu řekla, že mě bolí bříško. Ležela jsem na zádech, Luky odkryl peřinu a říká:"Ježiši! Ty máš břicho na jedný straně a máš dole úplně bouli, otoč se na bok!" Ten náš drobeček se musel schoulet k jedné straně a vyboulil se na spodní straně břicha, což mě bolelo. Ale celé jsem to prospala, jen jsem slyšela Lukyho, jak u mě sedí a panikaří, ať se neotáčím tak rychle, ať mu něco neudělám :p.
S tím vším mě také začalo tvrdnout bříško a trápily mě noční křeče do lýtek, ale s magnéziem, které jsem začala brát, se to zlepšilo. V sedmém měsíci už začaly už častější kontroly u doktora, které byly jednou za dva týdny. V 28 tt mě doktor vyděsil, protože mi řekl, že se mi zkrátil více čípek a měla bych na sebe víc dávat pozor a odpočívat. Protože se zkracujícím čípkem se blíží i porod a na to bylo ještě velmi brzy a to moc slyšet nechcete. Trochu jsem to brala jako selhání, protože chcete pro ten váš poklad to nejlepší a dáváte si vše za vinu, což je nesmysl. Obrečela jsem to, ale zatím se držíme, tak to snad tak hrozné nebude.
Další věcí, kterou jsme zvládli, bylo přestěhování do Prahy. Co vám budu říkat, bylo to náročný, ale dali jsme to, i když určitě existuje lepší termín na stěhování než třetí trimestr a tři týdny před Vánoci. No vlastně, když si vzpomenu na ty všechny pytle, krabice a přepravky, tak vhodná doba není asi nidy a jsem ráda, že už to máme za sebou a já už se chci zítra vrhnout na dětský pokojíček!
Náš průběh stěhování! Naštěstí už to takhle u nás nevypadá, ale chtěla jsem vám ukázat realitu.
Doudám, že jste si užili Vánoce a hezky jste si odpočinuli!
Mějte se krásně a děkuju za podporu.
Vaše L.
Měla jsem to dost podobně :D stěhovali jsme se v mém osmém měsíci (do hk :D), navíc v hrozných vedrech na sklonku prázdnin. akorát jsme k tomu náš byt dávali ještě dohromady, takže muž přišel z práce, malovali jsme, uklízeli, šli mrtví spát a já ráno do vymalovaných pokojů stěhovala a zabydlovala menší nábytek. pak muž přišel z práce a zase dokolečka. takhle to šlo asi týden. do toho nějaká akce typu svatby kamarádů a málem jsem rodila :D nakonec jsme to zvládli a ještě jsem poměrně dlouho přenášela
OdpovědětVymazatAhoj Katy, tak to jste to měli jesttě horší. Ta vedra musela být šílená a hlavně my jsme nemuseli malovat atd., ale bordel jsme tu měli taky luxusní :P.
VymazatMáš krásné bříško! Snad taky budu mít takhle pěkný. Ale hlavně ať jsi v pořádku a miminko je v bříško pěkně až do konce!
OdpovědětVymazatVendulko, moc děkuju!
Vymazat